Posilněni tousty s marmeládou, muffiny i kávou jsme se kolem půl osmé ráno vydali opět do centra města. Již jsme byli lépe zorientováni v místní hromadné dopravě a tak jsme více jezdili (například pro nás nevšední tramvají, která se pohybuje jak na povrchu, tak v podzemních tunelech) a méně chodili a bloudili. Již před devátou jsme byli v archivu Howarda Gotlieba na druhý den mé výzkumné práce. Pobyt ve studovně mi zpříjemnil Jeník, který se sám nabídl, zda by mi mohl alespoň s něčím pomoci a tak mi pomohl opsat jakýsi itinerář, obsháhlý seznam jaké zde mají o Jiřím Voskovci archiválie ke studiu. Tím mi ušetřil spoustu práce a času, který jsem věnovala pročítání různých divadelních recenzí, rozhovorů a podobně.
Ve tři čtvrtě na čtyři jsme byli nemilosrdně vyštváni a při odchodu jsem ještě sdělila své archivářce, že s ohledem na kvantum materiálů bych ještě někdy do Bostonu přijela na delší pobyt, abych stihla všechno projít. Jen jsem si říkala, jak mi to půjde podstatně pomaleji, až bych tu byla sama bez Jeníkovy pomoci. Tak uvidíme...
Udělali jsme si pozdní oběd na zahradě univerzity a prošli se směrem k obřímu nákupnímu centru, které Jeník vyhlédl s tím, že je jeho součástí také katolická kaple sv. Františka, kde mají ve tři čtvrtě na pět mše svaté. Byl to moc krásný, ač neobvykle umístěný prostor. Kolem šesté hodiny jsme ještě zašli nakoupit potraviny a nápoje - ty životně nutné i jen ty na chuť - na dnešní večer i příští dny a uondaní po dnu v archivu se rozhodli jet do hotelu a raději si odpočinout před zítřejším dnem, než mermomocí vysílení poznávat krásy Bostonu.
Večer jsme si dali odpočinkový a také tradičně pátrací, protože nás zítra čeká přejezd do přírody, konkrétně do parku West Canada Lake, kde pobudeme následující dny. Vše jsme završili bostonským pitím čaje a tematickým filmem o Abrahamu Lincolnovi.
