V sobotu rán jsme opustili náš malý, leč útulný sklepní pokojík v Hamiltonu a vyjeli směrem na sever do národního parku Huron-Manistee National Forest. Cesta nám již tradičně zabrala celý den, zvláště proto, že jsme ujeli více než 500 kilometrů.
Večer jsme přijeli do kempu, který byl sice velice levný a na krásném místě, ale pouze s několika suchými záchody a pumpami s tekoucí studenou vodou. Rozhodli jsme se ubytovat pouze na jednu noc, vybalili stan, povečeřeli opečené párky (pro jejichž záchranu před šlehajícími plameny udělali Jeník takřka nemožné) a lebedíce si na jak pěkném a klidném místě to jsme odebrali jsme se ke spánku.
V neděli ráno proběhlo rychlé bourání stanu, snídaně a přesun do vesničky Oscoda, kde jsme měli vyhlédnutý kostel Nejsvětějšího Srdce a nedělní mši. Tu v prostorném moderním kostele celebroval aljašský biskup. Posléze jsme si našli jiný kemp, který měl i umývárky a přejeli do něj, abychom se tu na tři noci ubytovali.
Na recepci kempu jsme dostali mapku s jednou z možných turistických tras v okolí, kterou jsme si rozhodli v pondělí projít. Dojeli jsme na parkoviště, zaplatili si stání na celý den a vyrazili na cestu do oblasti Hoist Lakes, během níž jsme nepotkali krom lesních zvířat ani živáčka. A nejinak tomu mělo být též v úterý, kdy jsme se rozhodli projít druhou část trasy. Každý den jsme ušli zhruba 20 kilometrů, ale opět jsme nebyli odměněni žádnými zvláštními vyhlídkami a pohledy, takže fotek je poskrovnu. Přesto byla cesta příjemně uklidňující a pozitivní dojem nás nezkazilo ani několik úterních přeháněk, které se přehnaly nad našimi hlavami.
